Michel de Montaigne

Michel de Montaigne

* 28. února 1533
† 13. září 1592

Michel Eyquem de Montaigne byl francouzský renesanční myslitel, humanista, skeptik. Dal vzniknout novému literárnímu žánru – eseji.
( Wikipedia )

  • Citáty
  • Nikdo druhým nerozdává své peníze. Ale svůj čas a svůj život rozdává každý.
    Dbejme, aby nám stáří nezanechala vrásky i na duši, když je už dělá na tváři.
    Máme si zuby nehty chránit požitek životních rozkoší, jež nám léta postupně rvou z ruky.
    K čemu je vám dobré pouštět se do hledání pravdy s někým, kdo není schopen rovného kroku ani náležitého způsobu?... Jeden potáhne na východ, druhý na západ, všichni společně ztratí ze zřetele podstatu věci a utopí ji v záplavě podružností. Hodinu budou bouřit, a pak již vlastně nebudou vědět, co vůbec hledají: jeden se k věci ještě nedostal, druhý se nad ni povznesl, třetí je kdesi vedle... Jiný zase ukapává slova a považuje je za argumenty; další uplatňuje jen výhodu silnějších plic; ještě další končí tím, že vyvrací sám sebe. A máme tu jiného, který nás ohlušuje zbytečnými úvody a odbočkami; a ještě jednoho, ten bojuje holými nadávkami a hledá chlup, aby se mohl zbavit rozprávky s vtipným soupeřem, jehož argumenty ho vhánějí do úzkých; a posledního, který z věci nechápe ani zbla, ale snaží se vás obklíčit pletivem svých dialektických úskoků a rohatkami svých zasukovatých formulí.
    Člověk není od přirozenosti dobrý, ani špatný, je schopen velkých činů, ohromného sebeobětování, i překvapivé podlosti.
    Abychom utužili ducha, je třeba utužit svaly.
    Naše osobní přednosti se podobají řece: ta čím je hlubší, tím méně hučí.
    Kdo by lidi učil umírat, učil by je žít.
    Aby se člověk vyléčil z nevědomosti, musí se k ní doznat.
    Člověk dobrých mravů může mít názory falešné a člověk špatný může hlásat pravdu, ba může ji hlásat i ten, kdo v ni nevěří.
    Velikost člověka vzniká na oprátce chvíle.
    Není vášně, která by do té míry rovnováhu našeho úsudku narušovala, jako hněv.
    Naše nedůvěra posiluje nepoctivost toho druhého!
    I když sedíme na nejvyšším trůně světa, sedíme na něm jen vlastním zadkem.
    Studium knižní, toť pohyb skomíravý a chabý a nikterak nerozehřívá; naopak rozprávka zároveň přinese poučení i poskytne cvik.
    Nejskvělejší talenty ničí se zahálkou.
    V každém případě jsem rád, že lidé budou jednou vědět, z jaké výše jsem klesl.
    Nepozoroval jsem, že by metla měla jiný účinek, než že činí duše ospalými a zbabělými, nebo záludnými či zarputilými.
    Trest se rodí v samotném okamžení hříchu.
    Člověk je tvor nesmyslný. Nedokázal by vytvořit ani roztoče, ale bohy vyrábí po tuctech.
    « 1 2 3 4 5 6 »