Jára Cimrman

Jára Cimrman citáty #3

* 04. října 1853 - † 12. května 1921

Cimrman, Jára

Jára Cimrman je fiktivní postava univerzálního českého génia, vytvořená Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem.


Na cestě Grónskem se dozvěděl o jednom primitivním eskymáckém kmenu, kde měla hlavní slovo v rodině žena. Byl to velice primitivní kmen.
Po desátém pivu už mistr stačil jen napsat: Chlast, slast!
Náčelníkovi se spustila rýma, mně se ozval žlučník a Frištenský ztratil obojek.
Zatím se chová, jako bychom jeli na odpolední výlet do Průhonic. Již od Náchoda se neustále ptá, kdy už tam budeme.
Věřte, není nic trapnějšího, než když mě přivolají k mrtvole, která nezanechá závěť. To bych ji nejradši zabil.
Kam se hrabe Bittner, to se nedá srovnat.
Copak jmelí, ale jmelí!
Při potlesku na otevřené scéně se neukláněj. Patří patrně někomu jinému.
Vaši Naši furianti mi můžou být ukradení.
Zkuste to bez drátů, drahý Marconi.
Železná zásoba je nedotknutelná...a kromě toho jsme ji snědli včera...
Já se tady panu Daňkovi podívám na Ptáčka.
Co v Tanvaldu zavrhováno, bude v Praze aplaudováno.
Nedám si dnes odpoledne viržínko, neplačte, sami jste si to zavinili.
Mráz je nejlepší děda!
Češi jsou národ prosíravý...
„Chlast – slast“
(napsáno po osmém pivu, kdy mistrova mysl již lehce ochabovala)
Já ho vemu naplocho mečem, ne?
Budoucnost patří aluminiu!
My nemůžem ani naznačovat.

Výročí

Kategorie citátů

Nové životopisy