Jára Cimrman

Jára Cimrman citáty #2

* 04. října 1853 - † 12. května 1921

Cimrman, Jára

Jára Cimrman je fiktivní postava univerzálního českého génia, vytvořená Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem.


"Kdo je tu nejstarší, kdo je tu nejstarší!?" křičel Johann Strauss a mlátil o stůl občanským průkazem.
Domů, do Prahy, do Podolí, do lékárny, do prdele, to je mi smutno…
Tady seděl, jak sedíš ty, ty, ty a ty. Tady všude seděl.
Bárta: Letošní léto se opravdu vydařilo. Obilí zlátne... Vypich: Až na ten sníh, koně měly se saněmi co dělat. Bárta: Ba ba, bude se těžko sklízet. V těch závějích...
Tak pozor, neříkat mi nic, co do tý hry nepatří. Já mám děsnýho pamatováka, já už to pak z tý hlavy nedostanu.
Piš barde, střádej, a až budeš mít dvacet milionů, přijď, zúčtujem spolu.
S výjimkou tasemnice nemám vyživovacích povinností.
Hoďte přes něj deku, nebo ho zabiju!
Jsem ti chtěl říct, bratře otče... ty nejsi briefingový typ...
Autor tak vlastně zastává názor, který zároveň vyvrací. To samozřejmě ještě tenkrát vzbudilo rozpaky, nemyslete si.
Debil, blbeček, debil, blbeček. Akorát támhle vzadu, to je snad jediná výjimka, sedí dva blbečci vedle sebe.
Učí se dobře, to nemohu říct...
Do gondoly své vzducholodi nebere však nostalgickou Olgu, jak byste možná čekali, nýbrž nostalgickou Helenu..
Ale on dupal a dupal stále dál. Pořád. Neřád.
Když to srovnám s tím výletem na Kokořín…
Ostrouhal jsi, Vavrochu. Řekni Rumburk, srabe!
Dovolíte, abych vám potřásl pravicí?
Po sedmihodinovém letu na Brusel přistáli vlivem protivětru nedaleko Varšavy.
V nouzi poznáš přítele, ale on tebe ne.
Včera odpoledne jsem nabyl jistoty, že si přestávám rozumět. To přesně odpovídá mým výpočtům, podle nichž jsem se předběhl o takových 17 až 18 let. Nezbývá, než abych si zachoval chladnou hlavu a počkal, až mne doba zase dožene.

Výročí

Kategorie citátů

Nové životopisy