Jan Polabský

Jan Polabský

* 1851
† 1908

Jan Polabský byl český spisovatel.
( )

  • Citáty
  • Každý může, co chce, jen nesmí chtít, co nemůže.
    V příslovích uložil si každý národ veškerou svou přirozenou moudrost.
    Dobrému nikdy není pozdě, ani půl minuty před smrtí ne.
    Rodiče své proklínat nemáme a nesmíme, i kdyby nás byli sebe více svou "láskou" zkazili, nikdy.
    Nejlepší vlastností člověka jest, že se může mýlit.
    Přátelství jest nejkrásnější výkvět na keři lásky.
    Hudba počíná písní, a písní má končit. Co páše více, jest nesmysl.
    Práce jest modlitba.
    Poznání člověka není vlastně tak příliš těžké; podívaš se mu na boty: Kdo nenosí dobré a pohodlné boty, není jistě celým mužem.
    Člověka dělá teprve cit.
    Absolutní na tom božím světě jest pouze věčnost; nemá začátku, ni konce, nemá přerušení. Vše ostatní jest relativní.
    I pravda jest taková, tak jako ta žula.
    Charakter, individualita člověka tvoří jeho vady.
    Sotva která jiná slabost lidská spáchala tolik a tak velkého zla na světě, jako ješitnost.
    Není to nejhorší stránkou soudního řádu, že velí slyšení obžalovaného.
    Na pravé ruce nemá muž nikdy nosit rukavici. Pravou rukou muž pracuje, pravici podává příteli, pravou rukou fackuje holomky. Proto má být pravá ruka vždy bez rukavice a hezky silná.
    Náboženství si musí každý člověk utvořiti sám; kdo to nedovede, ten nedovede též býti skutečně zbožným, - kdyby byl třeba tím neb oním papežem.
    Kdo vůbec chce lidi poznávat, jim až do žaludku vidět, ten musí dříve úplně sama sebe poznat.
    Největším mudrcem na světě jest, tuším, novorozeně.
    K šilhavému neměj nikdy plnou důvěru, - a kdo koktá, ten jistě nedovede přesně logicky myslet.
    1 2 »